Cíle první pomoci
- zachránit život
- zabránit zhoršení zdravotního stavu
- urychlit proces uzdravení
Do příjezdu záchranné služby je občan povinen poskytnout první pomoc dle svých možností a schopností. První pomoc nemusíme poskytnout, pouze pokud by bylo ohroženo zdraví zachránce (požár, úseky pod napětím apod.), či někoho jiného.
Poskytování první pomoci
Přehled základních činností
Prioritní je zajištění průchodnosti dýchacích cest záklonem hlavy a předsunutím dolní čelisti a zastavení masivního krvácení, v nouzi stlačením rány holými prsty. Nejpozději v tomto okamžiku voláme zdravotnickou záchrannou službu. Do příjezdu provádíme nepřímou srdeční masáž a umělé dýchání z úst do úst. Prioritu má srdeční masáž. Umělé dýchání provádíme většinou jen u dětí (2x za minutu 1 vdech), u dospělých jen v případě, že záchranu poskytují dva lidé.Masáž srdce pokud možno NEPŘERUŠUJEME.
Zavolání záchranné služby
Zdravotnickou záchrannou službu (ZZS) je možno zavolat na tísňovém telefonním čísle ZZS 155 nebo za použití jednotného evropského čísla tísňového volání 112. Je nutné sdělit pokud možno co nejstručněji a nejpřesněji co nejvíce informací o místě nehody a rozsahu zranění. V případě nouzového volání je dobré uvést tyto informace:
- Kde se událost stala – Nejlépe přesnou adresu nehody (jméno, město, místo ulice, číslo popisné). V případě malé obce je nutné uvést okres či kraj. V panelových domech je třeba uvést jmenovku dveří a poschodí. V otevřené krajině je nutné popsat významné orientační body, v případě více zachránců se může jeden ze zachránců vydat záchranné službě naproti a pomoci tak s navigací. Pokud došlo k nehodě v místech nedostupných pro vozidla ZZS nebo pokud je dopravní situace na přístupové trase komplikovaná, je vhodné na tuto skutečnost upozornit. V Praze a postupně i v dalších městech můžete pro zlepšení orientace zjistit a nahlásit číslo nejbližšího sloupu veřejného osvětlení (je umístěno na štítku ve výši očí, mimo Prahu tvoří první dva znaky kód města).
- Co se stalo – Jedná-li se o úraz, otravu, autonehodu atp., popište rozsah zranění, případně sdělte počet zraněných osob, zda se jedná o dítě či dospělého člověka, jsou-li zranění při vědomí a zda dýchají.
- Kdo volá – Uveďte své jméno a telefonní číslo, ze kterého voláte. Již na základě těchto informací může dispečer vyslat posádku na místo zásahu. Umožňuje-li to stav postiženého, vydržte na telefonu a řiďte se pokyny dispečera. Můžete tak pomoci s navigací na místo zásahu.
Záchrannou službu voláme ještě před posktynutím první pomoci v případě, že je postižen dospělý člověk. Je-li postiženým dítě mladší 8 let, voláme Záchrannou službu až po 1 minutě srdeční masáže a umělého dýchání.
Zhodnocení stavu vědomí
Hodnocení hloubky bezvědomí můžeme orientačně rozlišit takto:
- Bdělost. Nemocný či zraněný má otevřené oči, vnímá své okolí, nemusíme jej oslovovat, abychom se ujistili o jeho vědomí
- Reaguje na slovní podnět. Na naše oslovení reaguje. Pokud je reakce zpomalena a spolupráce se zachráncem je minimální, hovoříme o somnolenci.
- Reakce pouze na bolestivý podnět (štípnutí apod…). Opouštěný odborný termín pro tento stav je sopor. Nemocný je v nebezpečí ucpání dýchacích cest zapadnutím jazyka.
- Nereaguje ani na bolestivé podněty. Odborný termín koma, který je hojně laiky používán i pro předchozí stavy.
Dokonalejší rozdělení stavu vědomí popisuje detailně reakci nemocného.
Vyšetření dýchání
Pokud chceme zjistit, zda postižený dýchá, je dobré použít takzvané pravidlo tří P: pohled, pohmat, poslech.
- Klekněte si vedle postiženého, ucho přiložte k ústům, jednu ruku na hrudník a pozorujte jeho pohyb.
- Pokud postižený nedýchá, je nutné pokusit se o uvolnění dýchacích cest (záklonem hlavy a předsunutím dolní čelisti), spolu s odstraněním případného cizího tělesa.
Pokud po uvolnění dýchacích cest nedojde k zřetelnému nádechu, zahajujeme nepřímou srdešní masáž a umělé dýchání z úst do úst.
Vyšetření krevního oběhu
Vzhledem k velkému zdržení (u pacienta bez pulsu až minuta) se podle současných (European guidelines 2005)návodů u nereagujících a nedýchajících pacientů hledání pulsu neprovádí. U nevycvičeného laika snižuje naději na úspěšnost srdeční masáže.
Puls je hmatný:
- na krkavici – u závažných stavů, ale zřetelně dýchajících, pomocí tří prstů, tep se sleduje maximálně 10 sekund.
- na radiální tepně na zápěstí pod palcem – tato metoda se používá na zjištění tepové frekvence zraněných při vědomí. Je nutno si uvědomit, že za určitých okolností (podchlazení) může být periferní krevní oběh v končetinách omezen a tep na radiální tepně nehmatný.
- na femorální (stehenní) tepně - pod tříselným vazem. Zde bývá tep hmatný častěji, nežli na radiální tepně.
Vyzkoušejte si na sobě, nebo po dohodě na svém kamarádovi, kde je hmatný tep na krkavici nebo na zápěstí či v třísle. Když si to vyzkoušíte, budete pak vědět kde je tep hmatný a jak jej v případě potřeby nalézt. Pokud jste u nedýchajícího člověka na pochybách, nepokračujte v hledání pulsu, ale zahajte srdeční masáž.